- Reklama -magazin

Krachující letecký průmysl a načasování IPO Virgin Atlantic

Profesor Harvardské obchodní školy, Michael Porter, popsal letecký průmysl jako „jedno z nejméně výnosných odvětví“. Řekl, že většina leteckých společností neustále přichází o peníze, což je „přerušované krátkými obdobími průměrných zisků“.
Zisky společnosti Virgin Atlantic nebyly vždy průměrné a určitě často firma přišla o peníze. Běh na dlouhou trať v průběhu let znamenal postavit se silné konkurenci, přičemž například British Airways měla více přistávacích slotů na letišti Heathrow, zejména na ziskových trasách přes Atlantik.

V roce 2019 Virgin Atlantic vyrobila ztrátu před zdzanením 30 milionů liber. V kalendářním roce 2020 kvůli covidu ztráta dosáhla 669 milionů GBP a počet zaměstnanců snížily těsně pod 6 000 z původních 10 tisíc. Kromě tohoto obrovského snížení počtu zaměstnanců Virgin Atlantic potřebovala více než 1,5 miliardy liber na záchranné akce aby během pandemie zůstala ve vzduchu. To znamenalo i stovky milionů liber od Virgin Group Richarda Bransona, která vlastní 51% firmy. Přispěla i americká letecká společnost Delta, která vlastní zbývajících 49%.

Virgin Atlantic je po celou svoji 37-letou existenci v soukromých rukou. Nyní však, jen pár dní po své cesty do vesmíru, Branson údajně plánuje uvedení letecké společnosti na londýnskou burzu cenných papírů již tento podzim. IPO (počáteční veřejná nabídka) byla pro mnohé překvapením.

Proč profesor Porter považoval letecké společnosti za takové nerentabilní? Vrací se ke známé analýze „pěti sil“, která zahrnuje překážky vstupu potenciálních konkurentů do odvětví průmyslu, úroveň konkurence a schopnost dodavatelů a zákazníků vytěžit peníze.
Každý, kdo má dostatek peněz, může vstoupit do leteckého průmyslu, protože je možné najmout si letadla, posádky a přistávací dráhy. Účastník může začít s jedním letadlem, pokud si to tak přeje. To znamená, že vždy existuje potenciál pro množství nových hráčů, což nutí provozovatele být co nejkonkurenceschopnějšími. Obvykle to znamená nejlevnější možné letenky pro zákazníky.

Dodavatelé mají zároveň obrovskou sílu vytřískat zisky z leteckých společností. Populární přestupní letiště, jako například Heathrow, je mohou za používání přistávacích prostorů pěkně oškubat. Stejně tak, když si letecké společnosti kupují velká letadla, musí čelit duopolu společností Boeing a Airbus, přičemž ani jeden z nich pravděpodobně vzhledem k nedostatku konkurence nenabídne nic, co by připomínalo výhodnou akci. Odvětví je navíc oborově organizované a odbory mohou zastavit lety. To vše slouží k mačkání zisků leteckých společností.

Dalším negativním faktorem jsou environmentální tlaky. V průběhu let došlo k velkému kolapsu poptávky a letecké dopravy po 11. září, globální finanční krizi v letech 2007-09 a v současné pandemii COVID-19.

Navzdory trvale nízkým ziskem a historii krachů známých jmen, se stále objevují noví účastníci, například norský Flyr. Desetiletí po desetiletí je to odvětví, které někteří vnímají jako velmi přitažlivé, či spíše „sexy“.

Další články autora

Komentáře

PR článek

Nejnovější články